Nejlevněji neznamená nejlépe

Úspora 42 milionů korun v nedávno skončených výběrových řízeních, kterou avizuje současné vedení Libereckého kraje, nemusí nutně znamenat výhru. Otázkou totiž zůstává, zda nejlevnější nabídka je zároveň tou nejlepší.

To se ukáže až po dokončení zakázek. Až ze zrealizovaného díla bude zřejmé, zda vítězové výběrových řízení byli schopni dostát závazkům, zda nepožadovali navýšení ceny za vícepráce, jak kvalitně odvedli svou práci, s kolika vadami a nedodělky tu práci odevzdali a v neposlední řadě, jaké poskytli záruky.

Snaha vedení některých stavebních podniků o přežití krize za každou cenu totiž vede nezřídka k podávání nereálně nízkých nabídek ve veřejných soutěžích. Podhodnocená nabídka pak nutně generuje nešvary firem v podobě zakládání černých skládek (k čemuž je vede nedostatek financí na ekologickou likvidaci odpadu), vyplácení pouze minimálních mezd zaměstnancům, neodvádění sociálního a zdravotního pojištění, neplacení daní.

Konkrétní následky podbízené ceny se v díle projevují v používání nekvalitních a necertifikovaných materiálů, nedodržováním technologických postupů, nasazováním nekvalifikovaných pracovníků na kvalifikované práce nebo rovnou ošizením požadavků stanovených projektovou dokumentací. Vše dohromady vede k předání nekvalitního díla.

Velký důraz na cenu vyplývá ze zhruba rok platícího zákona o veřejných zakázkách. Více jak dvanáctiměsíční praxe však ukazuje, že vítězství firmy na základě nejnižší podané nabídky může v konečném důsledku stavbu prodražit a zadavateli přinést do budoucna potíže.

Veškeré aktivity vedoucí k úsporám, které uleví veřejným rozpočtům, samozřejmě vítám, ovšem za předpokladu, že zadavatele a stát nezatíží v důsledku víc, než reálná cena.

Mgr. Radek Cikl, krajský zastupitel ČSSD