Jazzová farma vznikla v roce 2006 v Základní umělecké škole Česká Lípa. Cílem orchestru je především motivovat začínající muzikanty, rozšířit jim hudební obzor a předat co nejvíce praktických zkušeností. Je pravidelným účastníkem českolipských akcí či Mezinárodního jazzového festivalu v Litvínově.
Již několik let uskutečňuje zhruba jednou za dva měsíce v ZUŠ Česká Lípa vlastní projekt Večery s Jazzovou farmou. Jedná se o pravidelné koncerty, na nichž spolu s Jazzovou farmou vystoupí i hosté, většinou jazzové a taneční orchestry nebo tělesa podobného žánru ze ZUŠ z celé ČR. Vedoucím orchestru je trumpetista Aleš Jungman, který orchestr také diriguje.
Aleši, vzpomínáš na začátky Jazzové farmy?
Ačkoli Jazzová farma vznikla v roce 2006, historie školního bandu sahá o pár let dřív. Byly to naše začátky spolu s Pepou Pelzem. Začali jsme v roce 2000 učit externě v ZUŠ při studiu na konzervatoři a v té době už ve škole fungoval základ školního bandu, který tam už v roce 1998–99 založil trombonista Jarmil Kabeláč. Nebyl to v pravém slova smyslu big band. Jen bicí, baskytara, trumpeta, dva saxofony, trombon a lesní roh. Já jsem tam pomáhal na trubku. Všechno to začalo až v roce 2002, kdy jsme s Pepou absolvovali konzervatoř a Jarmil Kabeláč se rozhodl v českolipské ZUŠ skončit a nás oslovil, zda bychom to po něm nepřebrali. Tak se zrodil Big Band ZUŠ Česká Lípa.
Začátky byly těžké, ale my jsme byli nadšení a dali jsme tomu opravdu všechno. Big Band začal vystupovat na koncertech školy, na různých akcích v České Lípě a okolí. Spolupracovali jsme a koncertovali s orchestry ostatních ZUŠ, pravidelně jsme se zúčastňovali mezinárodního festivalu v Litvínově, dokonce jsme měli svůj festival Chicago v Mimoni a natočili CD Swing MHD.
Musím zmínit velký podíl Pepy Pelze, který byl v té době dirigentem a vedení orchestru bylo hlavně na něm. Díky naší práci s orchestrem začal být o hru v orchestru zájem a my se rozhodli udělat přípravný orchestr, kde bychom si vychovávali hráče do Big Bandu, a tak vznikl přípravný Band s pracovním názvem Jazzová farma. Poté se naše profesní cesty postupně rozcházely, já jsem převzal Jazzovou farmu, původní Band fungoval ještě nějakou dobu pod názvem Low AttenDance Band, ale z žáků školy se už stali dojíždějící studenti a pracujicí dospěláci. Orchestr dostál svému názvu, nebylo možné jej dále udržet, a Jazzová farma převzala roli reprezentativního školního Big Bandu.
Uměl bys říci, kolik se přibližně vystřídalo v Jazzové farmě hráčů a studentů?
Za těch deset let bylo hráčů dost. Tipnul bych tak 20 až 30, ale farma se počtem členů mění v podstatě každým rokem a je opravdu těžké to přesně spočítat.
Kdo se stará o výběr a úpravy skladeb v repertoáru? Jak dlouho zabere nazkoušení skladby?
Skladby získávám od kolegů, kteří vedou podobné orchestry, nebo skladby nakoupí škola. Občas je samozřejmě potřeba něco upravit pro konkrétní nástroj, zjednodušit obtížný part nebo i přepsat skladbu. Když rozdám party k nové skladbě, žáci je nejdříve nacvičí samostatně nebo s pomocí svého učitele. A potom zkoušíme po sekcích a pak dohromady. Během školního roku trvá nazkoušení skladby od 14 dnů až dva měsíce (záleží na obtížnosti skladby) s tím, že se vidíme hodinu a půl týdně. Většinou to ale nestačí a musíme se sejít i o víkendech. Jedná se však o „surový“ nácvik, skladbu je potřeba „zažít“ a „ohrát“ na koncertech, aby vyzněla přirozeně a bez chyb.
Jsou nějaké skladby, kterými sis udělal radost a chtěl jsi je mít v repertoáru?
Nelíbí se mi, když kapela hraje hudbu v jednom stylu, i když hraje dobře. Proto se vždy snažím najít skladbu, která je něčím zajímavá a odlišná. Je dobré mít pestrý repertoár, protože vždy to přinese hráčům něco nového. Vždy se mi líbila filmová hudba a témata či skladby z filmů jako James Bond, Mission Impossible, Spiderman, The Simpsons, Gona Fly z filmu Rocky byly mými vysněnými, i když se těžko shání dobrá a zajímavá úprava.
Je možné, aby si skladbu vybrali sami studenti?
Většinu repertoáru vybírám sám, ale občas přijde někdo z hráčů s vlastním návrhem. Pokud je skladba vhodná a líbí se i ostatním, rád ji do repertoáru zařadím. Mezi takové skladby patří Chameleon, The Chicken, Gona Fly. Pokud se ale orchestru mnou vybraná skladba nelíbí, nemám problém ji vyřadit z repertoáru. Což už se v minulosti také párkrát stalo.
Je nějaké období farmy, na které opravdu rád vzpomínáš?
Ono nejde tak o časové období, ale o to, jaká parta lidí se v kapele zrovna sejde a jaké se v ní vytvoří vztahy. Je mnoho bývalých členů, na které rád vzpomínám a rád se s nimi setkávám.
Dá se u Jazzové farmy hovořit po deseti letech o nějakém posunu, když dochází k neustálé fluktuaci hráčů a s nově příchozími musíš začínat odznovu?
Posun tam rozhodně je. Nováčci, kteří k nám přicházejí z individuální výuky, jsou mnohem lépe hudebně vybaveni, než to bylo v době, kdy jsme začínali, což má vliv na kvalitu souhry a dobu nácviku. V tomto směru je důležitá spolupráce s kolegy učiteli a podpora vedení školy. Vzhledem k fluktuaci žáků je nutné plánovat více dopředu a zapojovat včas nové členy.
Z jakých koncertů jsi měl v průběhu deseti let největší radost?
Mám radost, že na některé akce, kde jsme v minulosti hráli, jsme zváni opakovaně – Majáles, Muzejní noc, Všudybud, Mezinárodní festival v Litvínově. Velkým zážitkem bylo pro farmu setkání s Petrem Maláskem v rámci loňského ročníku MHF Lípa Musica.
Jak bude vypadat výroční koncert Jazzové farmy?
Oslava narozenin je rozdělena do dvou akcí. Nejprve proběhne tradiční Večer s Jazzovou farmou na velkém sále ZUŠ spolu s tradičními českolipskými hosty. Druhý den pak budeme slavit opět koncertem, tentokrát U bílýho černocha nejprve koncertem Jazzové farmy, následně jam session.
Nebojíte se, že bude klub U bílýho černocha na takovou akci malý?
Možná ano, ale jde o atmosféru. Nedovedu si představit lepší místo.