32/2020

Verze pro tisk |

A jsem opět Českolipanem na skoro plný úvazek. Aspoň tím, že mám za sebou první noc v centru města. Z postele vidím přímo na věž Baziliky. Přes den se tam honí straky, přes noc mraky.

Nevím, jestli už je to poslední fáze života, ale po dvaceti letech v rodinném domě, skoro třiceti letech v paneláku, jsem se přestěhoval do starého domu se sklepem, půdou a věšákem na prase v prvním patře. Od počítače vidím přímo na Škroupovo náměstí a sleduji korzující lidi.

Večer jsem přijel pozdě, takže na jídlo jsem si mohl vybrat buď bývalý Fair play nebo kebaby na pěší zóně. Vybral jsem si starý, ale už ne dobrý Feráč.

A to je Lípa na plné pecky. Z juke boxu se linuly tóny Orlíku, a přitom velkou část osazenstva tvořili Romové hádající se o to, kdo v životě déle pracoval. Kdysi jsem sem chodil na rohozecké pivo, které mi vyhovovalo svou hořkostí. To se ještě dovnitř vstupovalo na zvonek. Nyní jsou dveře otevřené dokořán a pivo nestálo za moc. Jídlo tak hrozné nebylo, jen by chtělo dochutit. Přišlo mi, že kuchařovi znalosti koření skončily u soli.

Ale to ráno. Za vycházejícího sluníčka jsem si vyšel pro čerstvé rohlíky a potkal hned čtyři známé. Doufám, že pro i-noviny bude výhodou, že budu v centru dění. I když na sídliště samozřejmě nezanevřu. Když už jsem udělal změnu v pracovním a soukromém životě, proč ji neudělat i v bydlení?

Volby

Postupně vycházejí rozhovory s kandidáty na místa senátorů. Po Liborovi Šmejdovi a Petrovi Jeníkovi, vyjde zítra rozhovor s Jan Riedlem. Asi je férové přiznat, že pan Riedl ze svého transparentního předvolebního účtu poskytl škole v Oknech několik tisíc korun. Samozřejmě může být tato skutečnost vnímána kontroverzně, jako střet zájmů. Ale máme písemnou smlouvu, ve které já se zavazuji, že na něj budu pohlížet stejně jako na jiné kandidáty a že on nebude reagovat, pokud o něm napíši něco, co se mu nebude líbit. A nám v Oknech tato částka momentálně hodně pomůže, protože se chystáme dohnat některé akce z jara a nemusíme na ně tahat velké částky z rodičů. Tím chci říct, že tady rád pochválím kohokoliv dalšího.

O jedné z akcí budu hodně referovat. Chystáme se s dětmi na symbolickou pouť od prahu školy na Říp. Napadlo mě to, když jsem učil vlastivědy. Děti si pletou Labe a Vltavu, Mělník a Kolín, Říp se stále omílá v souvislosti s praotcem Čechem atd. Původně to byla akce pro čtvrťáky, ale nakonec o cestu projevilo zájem více než padesát dětí. Bude to bolet, bude to nepohodlné, bude to stmelující. Jsem sám za sebe zvědavý, jak to zvládnu … a to s námi mají jít i nastupující prvňáci.

A do toho mi cestou bude padesát. Vymýšlel jsem, jak toto jubileum oslavit. A nakonec to nějak dopadlo samo. Kdesi ve stanu či chatce, nedaleko břehu Vltavy, s padesátkou dětí a hrstkou kolegyň. Tak nějak symbolické pro můj dosavadní život.

Jen je problém, že nám poslední půlrok do řady věcí hází vidle Covid. Už jsem s několika rodiči diskutoval o bezpečnosti celé akce. Já se rozhodl, že raději umřu, než bych se po zbytek života klepal strachy. Rodiče rizika znají. Své, svých dětí, svých blízkých.

Zpět k volbám

Kromě senátních voleb se však blíží i volby do krajského zastupitelstva. Pro řadu z nás jsou důležitější než volby senátorské. Jen mě zkrátka kandidáti na senátory zaujali více. Takováto konkurence zde ještě nebyla. Ale věnovat se budu i krajským volbám. Prozatím jsem obeslal všechny subjekty stejným dotazníkem. Zvláštní je, že někteří lídři jsou prakticky nedostupní. Dokonce ani na centrální úrovni na ně nikdo nemá kontakt. Už jsem to zažil i u jiných voleb, ale vždy mě překvapí, že si někdo dá práci s registrací, a pak prakticky nic neudělá pro své zvolení.

To je jako omluva za to, že vám dotazníkem nepředstavím všechny. Texty bych rád vydával v době, kdy budu na pouti a další akci. Pro zajímavost – nejrychleji byli s odpověďmi hotovi v Dělnické straně sociální spravedlnosti.

První ilustrační fotografie je z akce, která se odehrála v sobotu ránu na dohled od mého „pracovního“ okna. O SWAPu oblečení jste si mohli poslechnout například tady.

Druhá je ze zápasu Lokotky Dal jsem si aspoň poločas zápasu s Jablonným. Oproti Oknům to byl o třídu lepší fotbal, a to doslova. Lepší individuální dovednosti, lepší taktika. Ale atmosféra podobná jako minulý týden v Zahrádkách. Bohužel góly padaly až ve druhé půli, aby se skóre zastavilo na hodnotě 4:1 pro domácí. Lokotka poté, co jí postup do vyšší soutěže zhatil Covid, letos neztratila ani bod. 

Nahoru

Komentáře

Re: 32/2020

Ahoj, abych se bál Milane jet podívat na "pralesní" ligu do Oken (a pod.), protože 1.poločas 1.B třídy na Lokotce byl z mého pohledu žalostný. O poločase se mnou lomcovala hláška z Cimrmana, do jaké skupiny diváků patřím (jedné bylo líto odejít po půli, když si zaplatili vstupné; druhá chtěla zůstat, aby se ujistila, že 2.půle byla stejně bídná jako ta první). Vydržel jsem do konce a viděl aspoň 5 gólů a mírné zlepšení hry. Při návratu domů jsem cestou na kole přemítal, že bych se ve svém věku na hřišti na 30 minut mezi hráči ani neztratil. P.S. Nezařadíš do Podcastů na víkend i krátké pozvánky na sportovní akce na Českolipsku?!

Nahoru

Re: 32/2020

Dobrý nápad. Jen už mám takto problém vše sledovat. 

Nahoru